Co by řeklo tvoje tělo?

Co by řeklo tvoje tělo, kdyby mohlo mluvit? Jásalo by, jak o něj dobře pečuješ? Nebo by si trochu stěžovalo? Nikdo není úplně stoprocentní a vždycky je co vylepšovat. Podle mě jde ale o to, dlouhodobě si udržovat pozitivní trend – v jídle, pohybu, psychickém ladění. Aby, až tělo opravdu promluví, mohlo říkat jen samé příjemné věci.

Řeč těla

A není to sci-fi. Tělo opravdu mluví. Jen to pro nás často není srozumitelné, protože jeho jazyk ještě moc neovládáme. Přitom je to skoro absurdní situace.

Kdo jiný než člověk sám, by měl svému tělu rozumět?

Možná se teď zarazíte s pocitem, že u vás není něco v pořádku, že vy si s vaším tělem rozhodně nepovídáte a nějakou jeho mluvu taky moc nezaznamenáváte.

Je to v pořádku. Pokud nad tím totiž člověk není zvyklý uvažovat, pak prostě neumí vnímat a cítit ty drobné změny, co se v něm odehrávají.

Dobrá zpráva je, že na všem se dá zapracovat.

Jak to mám já?

O svoje tělo a mysl pečuji průběžně. Jako matka dvou dětí si nemůžu moc dovolit vypadnout z fungování a ani nechci. Jsem radši, když se dokážu udržovat průběžně v dobré náladě těla i duše.

Jsou ale chvíle, kdy cítím, že jsem to přehnala. Třeba když si v eufórii dám zničující projížďku na kole, nebo když se několik nocí za sebou nevyspím, protože jsou děti nemocné.

Pokud v tomhle okamžiku neuberu a nezvolním, začne mě pálit v krku.

To je druhé varovné znamení, které už neberu na lehkou váhu. Když ho totiž nevezmu vážně, přijde třetí fáze. To je stav, kdy je mi fakt blbě a jediné, co chci je spát, spát a spát. Žádné děti, žádné vaření a uklízení, žádné požadavky. Když už to dojde takhle daleko, návrat do původního stavu trvá minimálně dva týdny. Tím myslím týden na nemoc a týden na rekonvalescenci.

První pomoc

Abych nedošla do fáze číslo 3, začínám hned při prvních známkách nepohody pečovat o sebe a svoje tělo.

Pokud už mě pálí v krku

  • začnu po ránu kloktat olej a během dne cucat stroužek česneku.
  • Nehoním se, jedu na úsporný režim.
  • Úklid a všechny ostatní domácí práce počkají. Dělám jen to nejnutnější.
  • Během dne piju čaj Bancha. Obsahuje minerály, které tělu pomáhají vyrovnávat pH, aby bylo odolnější proti bakteriím a virům.
  • Večer si dám teplou vanu s éterickými oleji.
  • A na noc použiju obklad ala priessnitz, který mi pomáhá zbavit se pálení v krku.
  • Jdu brzy spát.

Když pokračuju v nastoleném trendu ještě tak 2 dny, dám se do pořádku úplně

Co na to pracující

Namítnete, že když chodíte do práce, nemůžete si to dovolit.

I v práci se ale dá jet na úsporný režim a po návratu domů prostě nepoklidíme celý byt a nezvládneme ještě dvě setkání s přáteli, ale prostě zalezeme do peřin a vytvoříme tělu prostor, aby mohlo bojovat.

Pokud totiž tělo dlouhodobě vyčerpáváme, koledujeme si o problémy typu autoimunitních onemocnění.

Co to je? Jsou to nemoci, při kterých se náš imunitní systém obrací proti vlastním buňkám. A to už je problém. I z tohoto stavu se dá vrátit zpět.

Proč do něj ale dojít? Aby nás někdo pochválil? Abychom vydělali víc peněz? Aby bylo naklizeno a navařeno? Doplňte si svoje pohnutky.

Teorie x praxe

Sama jsem si k tomuto poznání došla až skrze nemoci svých dětí. Ty mě totiž doslova přitlačily ke zdi a donutily zamyslet se nad tím, jak to vlastně chci a jak mi léčení a péče o zdraví dává smysl.

A často jsem byla v úzkých a pro péči o děti zapomínala na sebe. Došla jsem ale postupně k tomu, že tudy moje cesta nevede. Že chci být zdravá a spokojená a nikdo jiný než já, to za mě nezařídí. Ani manžel, ani paní doktorka, ani …

Jen já jsem zodpovědná za vlastní spokojenost a za spokojenost svých dětí, a proto jsem si našla systém péče o sebe a o zdraví, který je podle mě skvěle funkční, a hlavně trvale udržitelný bez vedlejších efektů.

Pády a další výstupy

A neříkám, že tohle je jednodušší cesta. Není! Jsou chvíle (ale je jich čím dál míň), kdy si říkám, že bych svým nemocným dětem nejradši ze všeho nacpala růžovou bobuli, aby už byly zdravé. Pak se ale podívám dál na souvislosti, které by to způsobilo a zjistím, že bych si tím stejně moc nepomohla.

Léky nemoc potlačí, tělo se od ní nestihne vyčistit a ještě se „zašpiní“ zbytky léků. A to není nic, co bych chtěla pro sebe nebo svoje holčičky. A tak zatnu zuby, a při nejbližší příležitosti jdu na procházku nebo se vyspím a svět je hned růžovější.

Když nejde o život…

Ono totiž, když nejde o život, jde  o …. A tak si zkusme najít chvilku času a udělat pro sebe něco příjemného. Stačí maličkost – jít večer brzy spát, dát si jednou týdně horkou vanu, místo uklízení si pustit film nebo přečíst knížku. Vyberte si podle svojí chuti.

Člověk si většinou řekne, na to prostě nemám čas, je toho tolik, co musím stihnout.

Sama za sebe můžu říct, že když si dovolím odpočinek, třeba i během dopoledne, zvládnu pak všechny úkoly v klidu a daleko rychleji, než když bych se do nich nutila.

Pokus

Schválně to zkuste. Jste unavení a nic se vám nechce. Tak si prostě chvilku lehněte. Dovolte si to a prostě si třeba hodinku dejte šlofíka. A pak, až budete cítit, že už je vám líp, vyrazte plnit úkoly. A vnímejte u toho, jak se cítíte a jak vám je.

A co pak bude říkat vaše tělo? Poděkuje. Jak? Třeba tím, že vám bude průběžně a dlouhodobě dobře sloužit a podrží vás, až to budete potřebovat.

Přeju vám, abyste si dokázali dovolit péči o sebe, protože jediný, kdo nás limituje v tom, abychom byli spokojení je naše „hlava“.

Stáňa

Chcete se naučit o sebe pečovat? Ve skupině Pečujeme o zdraví k tomu najdete podněty a podporu.

Jsem aktivní máma, která pečuje o zdraví pomocí 4 klíčů: psychické pohody, kvalitního jídla, pohybu a přírodních léčebných postupů. Baví mě předávat svoje poznatky všem, kteří nečekají na záchranu, ale berou péči o zdraví pevně do svých rukou. Jsem také autorkou e-booků 10 rad do vaší domácí lékárničky , Vyhrajte s dětmi nad laryngitidou a 4 klíče pro zdraví vaší rodiny. Povídání o mně si můžete přečíst zde.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.