Dobrý přítel pro naše tělo i duši – POHYB!

Pohyb je jeden ze 4 pilířů, na kterých stojí a padá naše zdraví. Přemýšlela jsem o něm, že je trochu jiný, než ostatní 3 (zdravé stravování, pohoda, přírodní léčebné prostředky). Nad pohybem nemusíme nijak speciálně hloubat a přemýšlet. Jde o to, prostě ho začít dělat. A to je podle mě často překážka.

Samozřejmě, že i ostatní klíče je nutné začít dělat prakticky, pokud chceme pocítit změnu. Často jsme ale ochotnější vyzkoušet nový recept, nebo meditační techniku, než se zvednout a vyrazit ven.

Pro vyladěné fungování naše tělo potřebuje strávit venku čas v řádu hodin (cca 2 hodiny denně).

Chápu, že v zimě, nebo při špatném počasí se to dodržuje hůř, než na jaře nebo v létě. Nemusíme se ale hroutit, protože není třeba trávit 2 hodiny v jednom kuse. Můžeme si je během dne nasčítat.

Ale jak?

  • Třeba tím, že vyrazíme do práce o chvilinku dřív a poslední 2 zastávky tramvaje dojdeme pěšky.
  • Nebo se projdeme po práci cestou domů.
  • Vyrazíme s dětmi do parku nebo lesa, případně na zahradu.
  • Zahrajeme si honičku, nebo vymyslíme srandovní pohybovku, při které skáčeme jako hadrový panák a prohýbeme a uvolníme tak celé tělo, a ještě se pobavíme.

Možností je asi milion a záleží jen na naší představivosti.

Překážky

Pokud jsme ale doteď byly spíše interiérový typ a ženy k tomu mají sklony, bude pro nás ta změna na začátku možná trochu bolestná.

  • Vyjdeme ven a nevíme, co s dětmi.
  • Nechce se nám jít běhat, ani procházet se dokola kolem sídliště.
  • Nemáme chuť vyrazit do lesa.
  • Všechno to stojí energii.

Ano, stojí to energii a můžu za sebe říct, že jako matka dvou dětí jsem opravdu často měla tyhle pocity, jako, že si opravdu radši vezmu knížku, nebo pustím film, než bych šla někam „ještě více unavovat svoje už tak dost unavené tělo“.

Když to teď zpětně hodnotím, tak mám pocit, že spíš než unavené bylo moje tělo utlumené, bez proudící energie a já jsem to vnímala jako únavu.

Někdy jsem ale tu nechuť v sobě doslova zlomila, a přece jen vyrazila. Jaké bylo moje překvapení, když jsem se po návratu cítila jako znovuzrozená. Prodýchaná, prokysličená, s čistou hlavou a dobrou náladou. Byl to pro mě malý zázrak.

Chyby

Jednou z nejčastějších chyb, co jsem při začátcích s nějakým intenzivnějším pohybem dělala bylo, že jsem to napoprvé přehnala. Tělo to ještě celkem v návalu euforie ustálo, ale v dalších dnech jsem byla ještě unavenější než před tím a často se mi ozvaly i zdravotní problémy typu pálení v krku (moje slabé místo).

Tím jsem si jako by falešně potvrdila, že pohyb je super, miluju ho, ale prostě na něj nemám sílu. No ještě abych měla, když jsem z nuly nasadila tempo, na jaké jsem byla zvyklá před dětmi.

A tak jsem zase na nějakou dobu ustala v pohybovém snažení. Za nějaký čas jsem to zase zkusila se stejným výsledkem a takhle jsem byla schopná pohybově živořit cca 4 roky.

Kde je problém

Pak jsem si konečně uvědomila, že jako se vším, s čím se po delší době začíná, je důležité volit zátěž postupně. A tak jsem si dala jen opravdu jemnou projížďku na kole s takovou zátěží, při které jsem se prakticky neunavila. Nebo jsem se procházela, ale zase pro začátek jen na půlhodinku a pohodovým tempem.

A světe div se. Ono to najednou šlo. Mohla jsem se hýbat pravidelně a bylo mi po tom fakt dobře. Dokonce jsem začala získávat i kondici. Pro mě naprosto snový scénář.

Kdo je na tom podobně?

Protože myslím nejsem jediná, kdo se s takovými problémy v oblasti „začít se hýbat“ potýká, ráda bych vám na vaší cestě za příjemným a pohodovým hýbáním se pomohla.

Vím, že není úplně snadné začít s něčím, v čem si člověk není tak úplně jistý a neví z kterého konce danou problematiku uchopit. Pak je to většinou několikrát do kola pokus-omyl. To člověka může brzy omrzet a jediným výsledkem je, že se na to prostě vykašle.

A já to naprosto chápu. Mívám to podobně. Proto si s věcmi, které nejsou tak úplně mojí doménou, ráda nechám poradit.

Pomáhá mi to urychlit cestu, která by jinak byla dlouhá, strastiplná a možná bych na ní stejně nevydržela.

Pokud vás zaujalo to, co jsem prožila já a cítíte, že na tom s pohybem teď nejste úplně růžově a máte chuť to změnit, mrkněte se SEM.

Přeju vám, aby se pohyb stal milým společníkem ve vašem každodenním životě. Stáňa

Jsem aktivní máma, která pečuje o zdraví pomocí 4 klíčů: psychické pohody, kvalitního jídla, pohybu a přírodních léčebných postupů. Baví mě předávat svoje poznatky všem, kteří nečekají na záchranu, ale berou péči o zdraví pevně do svých rukou. Jsem také autorkou e-booků 10 rad do vaší domácí lékárničky , Vyhrajte s dětmi nad laryngitidou a 4 klíče pro zdraví vaší rodiny. Povídání o mně si můžete přečíst zde.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.