Na(e)mazat?

Když se mi narodilo první dítě, měla jsem spoustu nejasností. V pár věcech jsem ale měla jasno. Jednou z nich bylo i to, že svoje miminko nebudu příliš vystavovat slunečnímu záření. Dcerka se narodila v srpnu, tak jsem to řešila jen chvíli, a pak už byla zima. Když jí byl skoro rok a už nešlo ji udržet v kočárku (ve stínu), začala jsem přemýšlet, jaký opalovací krém by byl nejvhodnější.

Mazat! Ale čím?

Pročítala jsem porovnání a recenze, které vychvalovaly ten či onen produkt. V každém jsem ale našla něco, co se mi nezdálo dost dobré pro kůži mojí dcerušky. Nakonec jsem se rozhodla pro nejmenší zlo a jako „správná“ matka začala mazat. Vydrželo mi to jen krátce.

Sama totiž delší pobyt na přímém slunci těžko snáším. I proto jsem se vrátila zpátky k osvědčenému pobytu ve stínu, když je záření nejsilnější a k večeru už jsem to neřešila.

Dcerka se opálila bez spálenin nebo jiných obtíží a byla v pohodě.

Kde ještě hledat?

Shodou okolností jsem se dostala na jednu přednášku, kde jsem zaslechla zajímavou informaci o tom, že současná společnost trpí nedostatkem vitamínu D (mluvilo se tam doslova o epidemii). Začala jsem hned hledat, v čem vitamín D je (myslím teď potravu) kromě slunečního záření.

Zjistila jsem, že se v potravě vyskytuje poměrně omezeně. Významným zdrojem jsou některé houby – ucho jidášovohouževnatec jedlý (shitake) nebo mořské ryby.

Ohromila mě také jeho důležitost pro imunitní procesy. Vždycky jsem ho měla spojený jen s metabolismem vápníku a křivicí. Když jsem zjistila, že jeho nedostatek zvyšuje riziko vzniku onemocnění dýchacích cest, rozhodla jsem se jednat.

Obě moje děti totiž trpí na respirační onemocnění. Chtěla jsem proto podchytit i tenhle opomíjený aspekt, který by mohl zvýšit jejich odolnost. Zvýšili jsme konzumaci ryb a dokonce jsem koupila doplněk stravy s vit. D.

grilovaná treska z Norska

Dává to smysl?

Pořád mi to ale celé nějak nesedělo. Až jednou přišlo doslova prozření. Napadlo mě, proč asi je celosvětová epidemie nedostatku tohoto vitamínu? Je možné, že se na tom podílí náš jeskynní (kancelářský, interiérový,…) způsob života? A když už konečně vyrazíme ven, ochranný faktor 50+ to jistí. Jsme totiž celospolečensky vyděšení z hrozby rakoviny kůže, a tak mažeme jak o život – sebe, svoje děti, kočky, morčata :-),…

A já teď rozhodně neříkám, vykašlejme se na to, a pojďme se každý den za poledne slunit. Chci jen ukázat druhou stranu mince a zapojit rozum místo poslouchání farmaceutické a kosmetické lobby.

Jak to celé funguje?

Celý proces totiž funguje tak, že naše kůže má sama svůj ochranný faktor – u někoho silnější, u někoho slabší. Zjistíme ho podle toho, jak dlouho naše kůže vydrží být vystavená slunci bez reakce zarudnutím. Když pak vynásobíme počet minut, který nás dokáže ochránit naše kůže ochranným faktorem krému, který používáme, dostaneme dobu, po kterou je naše kůže chráněná.

Fototyp 3 a 4 🙂

Tzn. když moje kůže vydrží slunění bez zarudnutí např. 20 minut a použiji krém s faktorem 30, bezpečná doba slunění je pro mě 600 minut (10 hodin). Samozřejmě záleží, zda se člověk v průběhu pobytu na slunci potí nebo koupe, ale stejně bych na přímém slunci 10 hodin opravdu nevydržela.

Sama jsem si to ověřila, když jsem byla na dovolené u moře. Vzhledem ke sluneční alergii mého doprovodu jsem se mazala také zmíněným faktorem 50 (protože mi připadalo zbytečné kupovat krémy dva, navíc ten super výkonný z lékárny stál celkem velké peníze). Po týdnu na jihu jsem odjížděla stejně bílá, jako při příjezdu.

Po svém, jako vždy:-)

Když jsem si tohle všechno dala do hromady, přestala jsem opalovací krém řešit úplně. K moři se zatím nechystáme. Během dne, kdy je záření nejsilnější, jsme s dětmi buď ve stínu, nebo jen cca 20 minut na přímém slunci.

Odpolední a večerní slunce už mám vyzkoušené, že pokud nejsme na slunci moc dlouho (v řádu hodin), ale střídáme ho se stínem, celá rodina se opaluje jen tak „mimochodem“ – bez zarudnutí a spálenin. A na doplněk stravy přijde řada na podzim a v zimě.

Není nad kvalitní ochranné pomůcky 🙂

Zamyšlení na konec

Jsou jasné situace, kdy je třeba po opalovacím krému sáhnout. Zkusme si ale dopředu promyslet, jaký fototyp kůže máme a jaký faktor krému tím pádem potřebujeme, aby se aspoň část vitamínu D probojovala do těla a podpořila imunitu i kvalitu kostí.

 

Pokud by vás zajímaly další tipy, jak podpořit svoje zdraví přírodní cestou, mrkněte se sem.

Řešíte s vaším dítětem laryngitidu? Rady, jak ji zvládnout bez kortikoidů a doma, čekají tady.

Potkat se také můžeme v uzavřené skupině Pečujeme o zdraví, nebo na fb stránce Aktivně ke zdraví.

Jsem aktivní máma, která pečuje o zdraví pomocí 4 klíčů: psychické pohody, kvalitního jídla, pohybu a přírodních léčebných postupů. Baví mě předávat svoje poznatky všem, kteří nečekají na záchranu, ale berou péči o zdraví pevně do svých rukou. Jsem také autorkou e-booků 10 rad do vaší domácí lékárničky , Vyhrajte s dětmi nad laryngitidou a 4 klíče pro zdraví vaší rodiny. Povídání o mně si můžete přečíst zde.
Komentáře
  1. Bětka napsal:

    Skvělý článek, díky. K něčemu podobnému jsem dospěla taky. Potřebám farmaceutického průmyslu bohužel víc vyhovuje schéma: zabetonovat se proti sluníčku jedním přípravkem a doplnit déčko druhým přípravkem. Přitom přiměřený pobyt na slunci má mraky dalších pozitiv na naše zdraví i náladu.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.